Jak tak koukám tak tohle bude asi rekord, co se zanedbání tohohle blogu týče. Tři týdny sem snad ještě přestávku v příspěvcích neměl. Je to asi tím, že sem teď když nechodím do školy pořád v jednom kole, protože dělám spoustu věcí, které ale já chci a nikdo mě je nediktuje. Ale je načase si sem zaznamenat pár poznatků než je zase zapomenu.

Čím bych tak asi začal? No třeba tĂ­m, Ĺže po zkouĹĄkĂĄch sem se přihlĂĄsil na vĂ˝zvu rĂĄdia akropolis, Ĺže hledajĂ­ novĂŠho moderĂĄtora pro svĹŻj počítačovĂ˝ magazĂ­n terabajt. Je to studentskĂŠ neprofesionĂĄlnĂ­ rĂĄdio (ne ŞådnĂ˝ honorář nebude – beru to jako moĹžnost něco novĂŠho se naučit a taky zĂ­skat snad trochu tĂŠ prestiĹže – ale třeba to dopadne opačně ;), kterĂŠ vysĂ­lĂĄ přes internet a teď nově takĂŠ po kabelovce UPC. NaĹĄtěstĂ­ přes prĂĄzdniny terabajt nevysĂ­lajĂ­, takĹže mĂĄm dost času abych si tu prĂĄci moderĂĄtora takovĂŠho pořadu nacvičil nanečisto a tak teď tĂ˝den co tĂ˝den do toho studia 2 chodĂ­m a vysĂ­lĂĄm do zdi. LĂŠpe řečeno připravĂ­m si novinky za uplynulĂŠ 2 tĂ˝dny (udělal jsem si nato takovou jednoduchou ĹĄablonu v latexu aby mi z toho vypadl dokument se dvěma sloupci – lĂŠpe se to čte, protoĹže je pak menĹĄĂ­ pravděpodobnost Ĺže člověk skočí na ĹĄpatnĂ˝ řádek). Tak bych shrnul rady kterĂŠ vĹždy pak dostanu od zkuĹĄenějĹĄĂ­ho:

* Každá zprávička musí mít nadpis. Prostě něco co posluchače uvede do problému, aby se nedozvěděl o čem to je až úplně na konci.
* Je potřeba všechny složitější věci nějak stručně vysvětlit, aby si posluchač nepřipadal, že tomu nerozumí. U tohohle pořadu se sice předpokládá určitá znalost problematiky i u posluchače, ale přece jen málokdy uškodí, když se pojmy jako RSS, nebo jabber transport vysvětlí, aby všichni věděli o čem je řeč.
* Každý přeřek je strašná chyba. Pokud se pořad předtáčí (jako třeba tady) tak je nutné každou zprávičku nahrávat tak dlouho až bude úplně bez přeřeku.
* Je potřeba aby pokud moĹžno nebylo poznat, Ĺže to člověk čte. TĂ­m se myslĂ­, třeba takovĂŠ to “uĹž to mĂĄm konečně za sebou” klesnutĂ­ hlasu na konci, nebo “tady si nějak nejsem jistĂ˝ co nĂĄsleduje” zpomalenĂ­ uprostřed zprĂĄvičky. TakĂŠ je potřeba vytipovat si mĂ­sta, kde něco zdĹŻraznit, nebo kde v hlase dĂĄt najevo pokrčenĂ­ ramen.
* Co nejmĂŠně ukazovacĂ­ch zĂĄjmen. JĂĄ totiĹž dost často pouŞívĂĄm věty jako “… a to mĂĄ za nĂĄsledek …” a podobnĂŠ

Co mi ale dělĂĄ pořád hroznĂŠ problĂŠmy jsou přechody mezi jednotlivĂ˝mi bloky, nebo uvĂ­tĂĄnĂ­ a zĂĄvěr – prostě ty věci co nečtu ale říkĂĄm z patra. Snad se to jeĹĄtě do konce prĂĄzdnin poddĂĄ. Ale jistě si tu chci poznamenat takovĂ˝ docela ĹĄikovnĂ˝ zpĹŻsob jak číst text rovnou na muziku, na kterĂ˝ jsem přiĹĄel, kdyĹž jsem tam byl naposledy. Pro stříhĂĄnĂ­ a dodĂĄvĂĄnĂ­ podkresu se tam pouŞívĂĄ GNU editor Audacity. Ten mĂĄ takovou vlastnost, Ĺže kaĹždĂŠ novĂŠ nahrĂĄvĂĄnĂ­ uklĂĄdĂĄ do dalĹĄĂ­ stopy v aktuĂĄlnĂ­m projektu. To se hodĂ­ hlavně proto, Ĺže se pak ta danĂĄ stopa dĂĄ rĹŻzně posouvat v čase, takĹže kdyĹž vĂĄm konec zprĂĄvičky vyĹĄel zrovna nějak neĹĄĹĽastně těsně po nějakĂŠm hudebnĂ­m vyvrcholenĂ­ v podkresu, tak s tou stopou prostě ĹĄoupnete vzhledem k podkresu, tak aby to hezky vypadalo. Docela dobrĂĄ vlastnost taky je, Ĺže kdyĹž zprĂĄvičku zkazĂ­te, tak prostě křížkem zavřete jen tu stopu s tou nahrĂĄvkou a nahrĂĄvĂĄte dĂĄl a odpadĂĄ tak zdlouhavĂŠ vystříhĂĄvĂĄnĂ­, kterĂŠ by bylo třeba dělat v editoru, kterĂ˝ by to nahrĂĄval vĹĄe do jednĂŠ stopy.

No ale teď konečně k tomu fíglu: když chcete číst na podkres, tak si ho v počítači musíte pustit. Jenže pak je ten podkres slyšet i v té stopě s nahrávkou, což by nemuselo vadit, ale už byste s tím nehnuly dopředu a dozadu. Tak jsem přišel na to jak to obejít. Pustil jsem si podkres, ale s váhou jsem hnul až na doraz na levý kanál. Tím jsem do sluchátek dostával podkres sice jen do jednoho ucha, ale to celkem nevadilo, když je to stejně jen pro mojí orientaci, nicméně tím jsem ve výsledné stopě měl podkres jen v jednom kanále a v druhém byl jen můj hlas. No a pak jsem využil funkcí audacity pro práci s kanály (klepne se na pruh s názvem kanálu a otevře se menu) a tady jsem nejdřív nově nahraný anál splynul na 2 samostatné (pravý a levý) a pak jsem ten s podkresem klepnutím na křížek smáznul a ten druhý určil jako mono. Navíc si pak při zeslabování a zesilování podkresu mezi zprávičkami můžete pomoct tak, že si posouváte kanál s podkresem vždy dolů tak, abyste ho pořád měli mezi těma dvěma zprávičkami, mezi kterými chcete udělat podkres.

Teď mne čekĂĄ nějakĂ˝ ten zkuĹĄebnĂ­ rozhovor. Předběžně jsem se domlouval s gulim (nĂĄĹĄ sprĂĄvce cloudu – prostě nejvyĹĄĹĄĂ­ představitel czfree u nĂĄs na sĂ­dliĹĄti) a budu si s nĂ­m povĂ­dat o FreeBSD.

————————————————————————–
NEZNÁMÉ HESLO ROOTA V LINUXU

Apropos, když už mluvím o FreeBSD, tak ho budu asi instalovat na toho Sparc Station 5 o kterém jsem už tady psal. On na tom totiž není Solaris, ale pouhé SUSE, které mne moc neláká. Sice jsem se do něj dostal (zase jednou se sakra vyplatil tenhle blog, protože návod a hlavně potřebný odkaz jsem k tomu našel právě zde) i přesto, že jednouživatelský režim byl zaheslovaný (chtělo to heslo roota). Jen pro zopakování:

Do boot promptu je potřeba specifikovat jiný init
boot: linux init=/bin/bash

a až to nabootuje, tak se místo initu pustí bash (tedy nepustí se žádné startovací skripty a tedy / je stále připojeno jako read only). A v bashi je možné smáznout heslo roota asi takhle:

# mount -o remount,rw /
# vi /etc/shadow (a v shadow småznout druhÊ pole, kterÊ je zaheslovaným heslem)
# sync; sync; sync; mount -o remount,ro /

no a teď je možné stisknout tlačítko reset na kejsu a normálně nabootit linux a po zadání username root by se to nemělo zeptat na heslo. Pak už stačí jen změnit heslo roota na něco svého pomocí passwd a je hotovo.

Abych předešel zbytečným komentářům kipa, jen uvedu, že změna initu jde samozřejmě podmínit heslem, takže pokud chcete skutečně bezpečný systém, tak i tohle se dá zakázat. Pak už skutečně zbývá jen vyndat disk a připojit si ho v jiném linuxu a pokud jste tak paranoidní, že to zapomenuté heslo roota jste použili i k zašifrování toho disku, tak pak už zbývá jen instalovat znova.

————————————————————————–
GRE TUNEL CHODÍCÍ NECHODÍCÍ

Taky se mi podařilo zjistit proč Ondrovy Tesařovi, kterému jsem udělal GRE tunel k sobě (kuli tomu, že Awe u sebe odmítá zásadně změnit default routu do czfree byť jen pro klienty), to někdy chodí a někdy ne. Původně se domníval, že je to vinou špatně zaměřené Ronji, ale když pak to znovu zaměřili a pořád to prostě někdy chodilo a někdy ne, tak mi o tom řekl, a já jsem se snažil vystopovat příčinu. Nakonec to bylo docela jednoduchá hloupá chyba, ale na druhou stranu totálně nechápu jak mu to občas mohlo fungovat.

Problém byl totiž v tom, že ve firewallu je potřeba povolit GRE PROTOKOL (tedy jak je v tom článku na rootu, podle kterého jsem to nastavoval: protokol 47! No jo, jenže já blbec tam povolil port 47. Asi mne prostě zmátlo to číslo.