Tak se měsĂ­c s měsĂ­cem seĹĄel a zase něco pĂ­ĹĄi do blogu. CelĂŠ září, vlastně i konec srpna jsem tvrdě pracoval. Bylo něco kolem dvacĂĄtĂŠho srpna a jĂĄ si zrovna říkal, Ĺže uĹž s Linuxe dělĂĄm asi 5 let a Ĺže je pomalu načase načerpat i nějakĂŠ ty zkuĹĄenosti z komerčnĂ­ho prostředĂ­ (chĂĄpej administraci unixĹŻ za finančnĂ­ odměnu) kdyĹž tu mne jako na zavolanou kontaktoval jeden člověk (určitě to nevĂ­m, ale zřejmě se o mě dozvěděl přes czfree, respektive naĹĄi modřanskou neziskovku praha12.net) a Ĺže nějakĂĄ jeho kamarĂĄdka sahĂĄnĂ­ někoho na sprĂĄvu unixĹŻ ve firmě. Z kamarĂĄdky se vyklubala nějakĂĄ ĹĄĂŠfka jakĂŠsi konzultantskĂŠ firmy, za tĂ˝den jsem měl pohovor s ĹĄĂŠfem tĂŠhle ĹĄĂŠfky, coĹž byl shodou okolnostĂ­ Američan a zřejmě sem na něj neudělal zrovna ĹĄpatnĂ˝ dojem, protoĹže jsem za dalĹĄĂ­ hodinu uĹž měl pohovor s dalĹĄĂ­m Američanem, ĹĄĂŠfem IT v jednĂŠ mezinĂĄrodnĂ­ realitce. Teda ĹĄĂŠfem IT – to oddělenĂ­ totiĹž čítalo jenom 2 lidi – jeho a pak jeĹĄtě jednoho kluka, kterĂ˝ tam dělal zĂĄroveň Windows admina a zĂĄroveň helpdesk.

KaĹždopĂĄdně UnixĹŻm nerozuměl ani jeden a zoufale někoho potřebovali, protoĹže předchozĂ­ unix admini (byly tam 2 současně) jim utekli. KdyĹž jsem se tam trochu rozkoukal, zjistil jsem, Ĺže v ostrĂŠm provozu tam běží 3 unix stroje a dalĹĄĂ­ 2 byly postupně připravovĂĄny, aby se stali produkčnĂ­mi. PĹŻvodnĂ­ idea těch unixářů z Kalifornie byla asi takovĂĄ, Ĺže na jednom stroji poběží CommuniGate Pro, coĹž je sice komerčnĂ­, ale pořád levnějĹĄĂ­ a hlavně běžícĂ­ na unixu nĂĄhrada MS Exchange. Jak jsem později zjistil, tak samotnĂĄ licence na server je poměrně levnĂĄ v porovnĂĄnĂ­ s Exchange, ale přídavnĂŠ licence za takzvanĂŠ MAPI Connectory, kterĂŠ jsou potřeba pro kaĹždĂŠho klienta, kterĂ˝ chce pouŞívat Outlook, nakonec zvedne cenu tak, Ĺže to vyjde jen asi o 20% levněji neĹž Exchange. A hlavně to nenĂ­ Open Source. Pravda mĂĄ to ohromnou spoustu funkcĂ­ a co jsem měl moĹžnost to ten tĂ˝den testovat, tak to dokĂĄĹže nejen Exchange ve vĹĄem zastoupit (a to dokonce tak Ĺže v tom Outlooku uĹživatel nepoznĂĄ rozdĂ­l), ale přece jen mi hodně vadilo, Ĺže se to se mnou bavilo jen přes webovĂŠ rozhranĂ­ a vĹŻbec to bylo takovĂŠ nějakĂŠ překombinovanĂŠ. Inu zlatĂ˝ Qmail, kterĂ˝ jde v unixovĂŠ filozofii tak daleko, Ĺže mĂĄ na kaĹždou Ăşlohu (spooler, sender…) samostatnou binĂĄrku. Prostě naprostĂ˝ opak CommuniGatu i Exchange. Jen sem zatĂ­m neviděl řeĹĄenĂ­, kterĂŠ by plně uspokojilo uĹživatele Outlooku (nemyslĂ­m toho Express, ale toho z Office). Ono to asi bude tĂ­m, Ĺže Outlook je přímo programovĂĄn s tĂ­m, aby se bavil pokud moĹžno jen s Exchange. JednoduĹĄe to je ten konkurenčnĂ­ boj.

Active directory měla být řešená pomocí OpenLDAP (s replikací na jiném serveru), kerberosu5 (právě tenhle protokol je používán ve Windows 2000 a výš pro autentizaci, akorát je prý trochu nestandardně implementován) a nad tím běžící samba, která to měla servírovat Windowsím stanicím. Bohužel když jsem do toho spadl bez podpory od původního admina a všechno tohle jsem si musel domýšlet, tak se mi nedařilo ten kerberos přemluvit, aby mne korektně autentizoval a po týdnu jsem to musel vzdát, protože pomalu začala hořet půda pod nohama.

PoĹĄtovnĂ­ server tam totiĹž dělal stařičkĂ˝ ukuckanĂ˝ servřík na kterĂŠm běžely Windows NT 4.0 a Exchange 5.5 a kaĹždĂ˝ druhĂ˝ den ten server spadl. No a ve středu ten druhĂ˝ tĂ˝den co sem tam byl ten Exchange po rebootu (kterĂ˝ btw měl vyřeĹĄit to, Ĺže se najednou ztrĂĄcely přílohy v emailech) vĹŻbec nenajel. Pak to ĹĄlo moc rychle. Ten amĂ­k co jako byl mĹŻj přímĂ˝ nadřízenĂ˝ dostal padĂĄka a na vyřeĹĄenĂ­ situace byla najmuta externĂ­ firma. Abych to zkrĂĄtil, tak jako Solution Managar ten nastoupil velice příjemnĂ˝ člověk, kterĂ˝ vidĂ­ jak tam makĂĄm – volno nevolno a dokĂĄĹže to ocenit. Mě to adminovĂĄnĂ­ těch FreeBSDček opravdu straĹĄně bavĂ­. VĹŻbec mi tak nevadĂ­, Ĺže jsem 2 vĂ­kendy po sobě byl v prĂĄci (přítelkyně musela taky ten den – dělĂĄ ve fastfoodu, ale ta měla pak volno zase ve vĹĄednĂ­ den) a to se to panečku dělĂĄ kdyĹž tam nestojĂ­ fronta uĹživatelĹŻ, kteří chtějĂ­ ukĂĄzat jak v Otlaku (čti Outlook) klepnout na + vedle sloĹžky (to si fakt nedělĂĄm srandu – tohle po mě chtěl jeden Boss ve velkĂ˝ kanceláři). Během těch pracovnĂ­ch sobot jsem si předělal firewall, upgradnul si ho a vĹŻbec vyřeĹĄil poměrně dost věcĂ­.

No a dnes bylo taky volno a zase jsem celĂ˝ den strĂĄvil řeĹĄenĂ­m věcĂ­ do prĂĄce. KonkrĂŠtně jsem uĹž asi před tĂ˝dnem dostal za Ăşkol rozjet nějakou Knowladge Base pro IT – aneb jak jsem to překřtil jĂĄ: “SpolečnĂĄ paměť IT”. Prostě něco kam se budou zapisovat jednotlivĂŠ řeĹĄenĂ­ problĂŠmĹŻ, aby ti co příjdou po nĂĄs nemuseli vymýťlet kolo. Nejprve jsem naĹĄel Issue Dealer, kterĂ˝ na prvnĂ­ pohled vypadal velice dobře, ale prvnĂ­ zklamĂĄnĂ­ přiĹĄlo kdyĹž jsem zjistil, Ĺže pro jeho běh nenĂ­ potřeba klasickĂĄ kombinace apache+php+mysql, ale přímo aplikačnĂ­ server zope, kterĂ˝ jsem znal jen z doslechu, respektive věděl jsem, Ĺže o tom vyĹĄly nějakĂŠ člĂĄnky na rootu, ale nikdy jsem je nečetl. Po ne zrovna snadnĂŠ instalaci jsem to vĂ­tězoslavně rozjel ovĹĄem s tĂ­m, Ĺže byly ohromnĂŠ problĂŠmy s prĂĄvy (on je totiĹž zope http, ftp, databĂĄzovĂ˝ a webdav server v jednom a jeho administrace mi opravdu příliĹĄ intuitivnĂ­ nepřiĹĄla). DatabĂĄze se začala plnit Ăşdaji a jĂĄ jeĹĄtě dostal za Ăşkol nějak zjistit jak tam cpĂĄt třeba word dokumenty (v tom se začala psĂĄt dokumentace současnĂŠho prostředĂ­, aby se z toho mohlo vyjĂ­t pro analĂ˝zu toho jak celou velmi zanedbanou infrastrukturu sĂ­tě přestavět).

Včera jsem dostal za Ăşkol najĂ­t něco na vedenĂ­ počtu hodin (odchody a příchody), aby se to nemuselo tupě psĂĄt do excelu vĹždy po kaĹždĂŠm tĂ˝dnu (blbě se pamatuje kdo kdy odchĂĄzel – copak jĂĄ, jĂĄ sem měl pevnou sazbu za měsĂ­c, ale ostatnĂ­ to majĂ­ na hodiny a tak musĂ­ přemýťlet). Předvedl jsem jim jak si vedu hodiny jĂĄ (tedy ne Ĺže bych to napsal – jen jsem si tuhle web aplikaci trochu upravil, aby z toho lezly faktury podle českĂŠ legislativy) no a dostal jsem za Ăşkol to v prĂĄci rozjet. JenĹže to jsem jeĹĄtě netuĹĄil co mne čekĂĄ.

Za boha jsem totiž nevěděl jak do php dostat ve FreeBSD podporu mysql a sessions. Myslel jsem si, že kompilování portů je nějak forsnuté aby se uživatele neptalo na volby. Pamatoval jsem si že někdy před týdnem jsem php kompiloval a že mi to nabídlo takový formulář v čárové grafice kde jsem zaškrtal co jsem chtěl. Jenže teď v /usr/ports/lang/php4 nic. Už jsem byl vážně zoufalý až mi dnes dopoledne pták na ircu poradil, že prý guli (náš FreeBSD guru) před pár dny něco říkal, že volby pro porty se budou uchovávat v /var/db/ports. No a skutečně tam php4 bylo, jenže jen základní volby, které mi to snad napoprvé skutečně nabídlo.

Pak jsem ale vygooglil tuhle stránku a zjistil jsem, že taky existuje port /usr/ports/lang/php4-extensions (respektive je to metaport, který sdružuje několik portů jako třeba database/php4-mysql) a v tom jsem se dobral toho kýženého dialogu.

Prostě nechutný zákys. Jenže tím to neskončilo. Tedy nejdřív jsem se ještě pár minut trápil než mne napadlo restartnout apache. No jenže pak jsem se nebyl schopen přihlásit. Nahlédnutím do zdrojáků jsem zjistil, že ne jen že se nepřihlásím, ale že se to chová jako kdybych zadal prázdné jméno a heslo. No a zase poradil ptak. Byla to volba

register_globals = Off

Která s touhle aplikací musí být na On. Od jisté verze totiž php předává parametry z POST akce přes asociativní pole a ne přímo přes proměnné jako dřív. Tím zapnutím téhle proměnné v php.ini vynutíte staré chování, takže budou chodit i aplikace napsané ještě před touto změnou.

No a to je pro dnešek vše. Zítra jdu zase po těhlech báječných pracovních (to báječných nemyslím nijak ironicky) prázdninách zase do školy.